Její fond byl po okupaci pohraničí odvezen do Prahy a tam přetrval 2. světovou válku. Po válce se pak stal základním fondem při obnovení české knihovny v Teplicích. Na vzniku této knihovny se podíleli svými dary jak jednotlivci, tak i knihkupci a nakladatelé z celé republiky. V roce 1946 zde bylo oddělení pro dospělé čtenáře, oddělení pro mládež a loutková scéna pro děti, o kterou pečovali sami knihovníci. V prosinci 1950 se knihovna stala knihovnou okresní, v roce 1956 přibylo i hudební oddělení.

Později byla otevřena i čítárna a studovna. Knihovna má čtyři pobočky, z toho jednu pouze pro děti. Ve svém fondu nashromáždila za více než půlstoletí své existence na 150 tisíc knih, periodik a dalších dokumentů – např. 16 tisíc hudebních nosičů (gramofonových desek, magnetofonových kazet, kompaktních disků a videonosičů) a téměř 2 tisíce hudebnin. Od ledna 2003 se knihovna stala příspěvkovou organizací Statutárního města Teplice a nese nový název – Regionální knihovna Teplice.