SBK. Zhudebnělá poezie, díky níž se její autoři obracejí v hrobě.

Pokud k recitujícímu a zpívajícímu jádru přičteme i hudební doprovod,

jde momentálně o třináct zpravidla vousatých mužů neurčitého, korektně

řečeno snad středního věku, hrající rock nebo spíše blues rock.