Slovenčíkova tvorba zahrnuje široké spektrum technik, od malby a kresby přes koláže až po prostorové práce. V této rozmanité tvorbě se odráží jeho „myšlenková laboratoř“, kde v rámci vymezených tematických cyklů neustále rozvíjel a tříbil své umělecké vize. Jeho tvůrčí přístup lze chápat jako soustavný proces pozorování a zkoumání věcné skutečnosti kolem sebe: zátiší, prostředí ateliéru či výsek městské krajiny se autorovi stávají ohnisky soustředěných reflexí „plánů bytí“.

Foto: archiv GASK

Za éry komunistické totality i po roce 1989 si Slovenčík striktně razil vlastní cestu – ve smyslu nekompromisní tvůrčí originality i ve smyslu vědomě zvolené nezávislosti stranou exponovaných center kulturního dění či skupinové činnosti. Město Zlín, s jedinečnou funkcionalistickou a urbanistickou povahou, se pro Svatopluka Slovenčíka (1934–1999) stalo čímsi jako vším prostupující múzou. „Slovenčík byl umělcem bytostně myslícím, který vedle důkladných znalostí dějin umění i současného výtvarného dění disponoval mimořádnou schopností kritického uvažování – sám nad sebou i nad okolním světem.“ říká kurátor výstavy Richard Drury. 

Foto: archiv GASK

„Na výstavě v GASK je obzvláštní důraz kladen na Slovenčíkovu tvorbu na papíře (kresby, koláže) z 80. a 90. let 20. století, kde se nejzřetelněji projevuje jeho „zdrojová trojice“: prostor, rytmus a tvar.“ dodává Drury. Ve sledu vybraných cyklů (Zásuvky, Stavebné prvky, Prostorové kompozice, Černé interiéry, velkoformátové koláže, velkoformátové malby na papíře, Ulice, Hrobky – smutky, Eternity, Schody, Interiéry, Neony, Monochromy, Tvary – hrušky) vidíme, jak se Slovenčíkova vizuální řeč vyznačuje nezaměnitelnou syntézou vzniklou mezi dvěma protipóly: na jedné straně sledujeme konstruktivní racionalitu, na druhé straně až živelně spontánní expresi. Vyhraněně monochromní (rovněž černobílý) charakter výstavy svědčí o Slovenčíkově chápání strukturální esence všech věcí, v níž i nehmotné jevy jako světlo a stín mohou být nosnou součástí obrazové kompozice.

Svatopluk Slovenčík a jeho tvůrčí výpověď se dosud nacházejí relativně na okraji širšího vnímání českého umění posledních desetiletí. V roce devadesátého výročí autorova narození a dvacátého pátého výročí jeho úmrtí si výstava Pole přítomnosti a nová monografie Ticho ateliéru vytkly za cíl dotyčnou situaci napravit.

Vernisáž výstavy Pole přítomnosti, jejímž autorem je vedoucí kurátor GASK Richard Drury, se koná 12. října od 16.00 a doprovodí ji Horňácká muzika Miroslava Minkse a zpěvačka Zuzana Lapčíková. Expozice potrvá do 2. března příštího roku.

Foto: archiv GASK

11.10.2024 | Lea Uherková Sdílej: Sdílet na FB Tweetnout