Divadlo 100 opic – Zajíček a velká mrkvová záhada. 100 opic si rádo hraje. Skřekaje popolézají džunglí a zvědavě obhlédají kdejaký ten výrazový prvek, aby jej drze vyzkoušelo ve svých inscenacích. Ať už je to loutkové divadlo, masky, artefakty, užití kouzla přírodních elementů, anebo ručního elektrického nářadí. A tak ty bestie trhají hlavy plyšáům, podřezávají chůdařům klacky, častují loutky ohněm a obecenstvo skrápí rojem jisker z obrušovaného lešení.

Divadlo 100 opic si dokonce sem tam do inscenace i promítnou film. Velký důraz ve smečce kladen na hudební a výtvarnou složku projevu. Některé jejich projekty jsou všemi těmi věcmi tak opulentně marnivě prošpikované, až opičárna. Jiné zas šetří vnějšími procesy, o to víc se však objevuje tato hravost a smysl pro absurdní nadsázku v dramaturgii. Toto lehkomyslné pošlápávání po tradičních postupech a příběhových liniích však slouží tomu, aby opice lstivě propašovaly do svých syžetů tíhu morálních poslání a dokonce i politiky.