Kabinety 16. a 17. století patří k nejzajímavějším výkonům v historii uměleckého řemesla. Už prvotním posláním jako schrána pro uschování drahocenných předmětů a svým výrazně artistním charakterem se kabinet vymyká běžným kategoriím utilitárně podmíněného nábytkového umění. Jeho kořeny v různě modifikovaných podobách lze sledovat již ve vyspělých kulturách starověku. Přední místo zaujímal v luxusním mobiliáři panovnických dvorů evropského novověku. Svou vrcholnou roli sehrál v éře manýrismu a časného baroku, kdy se jako „Kunstkammer en miniature“ stal svébytným uměleckým dílem, reprezentujícím složitý myšlenkový svět idejí novověké přírodní filosofie.

Čechy patřily ještě v období mezi světovými válkami k západoevropským zemím s nejvyšší koncentrací šlechtických historických sídel. Tato sídla tu přirozeně tvořila zázemí pro rozsáhlé sbírkové fondy, shromažďované po celé generace, jež byly, a dodnes namnoze jsou, organickou součástí evropského kulturního dědictví. Tragické události druhé světové války a krajně nešťastné poválečné politické uspořádání střední Evropy znamenalo pro České země náhlé zpřetrhání mimořádně bohatých kulturních tradic a společenských vazeb.

OTEVÍRACÍ DOBA A VÍCE INFORMACÍ ZDE